Zázvor k nám přišel z dálného východu. Není úplně jisté, zda z Číny nebo z Indie, s jistotou však můžeme říct, že tyto dvě země jsou v současné době největšími pěstiteli zázvoru. Použití v této zemi je známé již více jak tři tisíce let a je hojně používané pro své intenzívní léčebné účinky. Používá se oddenek zázvoru neboli podzemní stonek rostliny. Jeho chuť je nasládlá a příjemně štiplavá. Právě pro svou štiplavost je velmi oblíbený ve východní kuchyni, svou oblibu však získal již ve starém Řecku. Dokonce zázvor nechyběl na stolech stejně jako například sůl nebo pepř a stal se nezbytným dochucovadlem na středověkých hostinách.
Léčebné účinky zázvoru lékařského
Z pohledu Tradiční Čínské medicíny je zázvor považován za horkou potravinu. Zázvor má silné antibakteriální a protizánětlivé účinky, díky kterým je velmi oblíbený v léčbě zimních nemocí, jako jsou nachlazení, chřipka či angína. Jakožto horká potravina pomáhá zahřívat organismus zevnitř a pomáhá tělu vzdorovat okolním nízkým teplotám. Dále zázvor velmi efektivně působí na žaludek a zažívací potíže, díky čemuž pomáhá redukovat váhu. Uklidňuje při nevolnostech a to jak například cestovních, tak i těhotenských. V případě těhotenství je však nutno dbát na omezené množství zázvoru. Také je nutno zvážit užívání zázvoru při trávící přecitlivělosti, neboť může způsobit například pálení žáhy. Zázvor také snižuje cholesterol a pomáhá správné činnosti krevního oběhu.
Použití v kuchyni
Štiplavá chuť zázvoru nechybí v téměř žádném jídle východní kuchyně. Používá se převážně čerství nebo nakládaný, ale velmi oblíbený je i v sušené podobě jako jemný prášek. Asijské pokrmy obsahují alespoň nepatrné množství zázvoru a jídla tak získávají velmi typickou chuť i vůni. Zázvor stačí oloupat, což není nutností a následně pokrájet na drobné kostičky nebo plátky a přidat do pokrmů, tak jako se u nás přidává česnek či cibule.
Velmi oblíbený je například zázvor kandovaný. Ten se dá velmi dobře brát na cesty a užívat v případě zmiňovaných nevolností. Je nutno zázvor oloupat, pokrájet na kostičky a povařit do změknutí. Následně slít a dále povařit s cukrem a trochou vody, dokud se voda nevypaří. Takto připravený zázvor se často obaluje v cukru, převážně proto, aby se zpříjemnila pikantní chuť. Cukr však není nutný, vždyť se zázvor v cukru vaří.
Další variantou je zázvor nakládaný. Ten známe například z japonské kuchyně, kdy se růžový nakládaný zázvor podává k populárnímu sushi. Tento pokrm se bez zázvoru snad ani nedá představit. Studené rýžové závitky v řase plněné rybou či zeleninou, pasta z wasabi, kvalitní sojová omáčka a plátek nakládaného růžového zázvoru k sobě patří jako svíčková a knedlíky.
U nás se zázvor dostal do obliby právě pro své účinky proti nachlazení. Tradiční čínská medicína však nedoporučuje kombinaci zázvoru, medu a citronu. Jak už jsme zmínili, zázvor je potravina horká, kdežto citron je potravina chladná a med neutrální. Toto v celkovém výsledku vzájemně ruší léčebné účinky každé potraviny, které sami o sobě léčí velmi dobře. Avšak kdo dokáže odolat příjemně štiplavé chuti zázvoru a sladkokyselosti medu a citronu. Pro zvýšení účinku je však výhodnější užívat každou potravinu samostatně.
Zázvor nechybí ani v přípravě sladkých jídel, jako jsou různé sušenky, koláče a buchty. Káva nebo čaj a k tomu skvělé zázvorky je příjemné uvolnění. Je také nezbytný k přípravě perníčků a proto je součástí perníkového koření.
V některých zemích je velmi oblíbené takzvané zázvorové pivo, což mnohdy není správný název, neboť se ve skutečnosti jedná o sladkou limonádu. S pivem je zde podobnost především díky pivním kvasnicím, které se při přípravě používají. Avšak v posledních letech se zázvor skutečně přidává i jako příchuť do klasických piv a dává tak tomuto lahodnému moku další chuťový rozměr.
Na závěr
Zázvor je v neodmyslitelnou součástí nejen asijské kuchyně a jeho využití může být léčebné i pouze dochucovací, například do sladkých jídel, polévek, omáček i ale i ve studené kuchyni.
Přejeme pevné zdraví a dobrou chuť